První. Povídací. Říkejme tomu úvod.
Když jsem se rozhodla začít psát tenhle blog, chtěla jsem to vzít z trošku jiného konce. Nechtěla jsem blog o cvičení a jídle. Samozřejmě to bude také o cvičení a jídle, o čem jiném by taky měl osobní trenér psát. Ale bude to o fitness. I když tady možná trochu lépe sedí výraz wellness. Abyste pochopili,jak to myslím, budu muset vysvětlit,co se pro mě za tímhle slovem skrývá a jak já ho chápu.
Fitness pro mě není jít si zacvičit do fitka, nicméně tady to začíná. Fakt, že si zajdete zacvičit znamená jednu věc, záleží vám na vás samých, máte se rádi a chcete pro sebe něco dělat.Neuznávám cvičení z nenávisti ke svému tělu. Cvičením se zlepšujeme, zdokonalujeme - to jde jen s láskou. A tím to nekončí, když se máte rádi a vynakládáte úsilí na to, aby to bylo vidět, je pro vás důležité i to, co do svého těla vkládáte. Je důležitá duševní rovnováha. Jak trávíte volný čas. Jak se pěkně obléct. Upravit se. Obklopovat se fajn lidmi. A hezkými věcmi. Fitness je vlastně šťastný život.
Takový život vám nespadne do klína, je to na vás, je to práce, ale je to příjemná práce, protože vám přináší spokojenost. A být, stávat se lepšími lidmi, čím jiným bychom měli naplňovat svůj život. Nechápala jsem to vždycky takhle, pomalu to ke mně přišlo. Zažila jsem si období, kdy mi pomalu na ničem z toho, co tady píšu. Ale když tomhle všechno objevíte. Zjistíte jednu věc, tohle všechno se vám vyplatí.
Dělat sám pro sebe hezké věci, starat se o sebe. Dělá vám to radost, která je hned vidět i zvenku. Šťastní lidé jsou přitažlivější, je pro ně přirozenější starat se o sebe. Můžete argumentovat, že to máte jinak. A samozřejmě jsou chvíle, kdy nebude šťastní, to je přirozené, ale proč si ten svět neudělat hezčím, nebýt hezčí a necítit se lépe.
Nebudu vám vštěpovat kulturistickou stravu, nebudu říkat nedávejte si víno s přáteli. Budu vám říkat, abyste dělali věci, které vás dělají šťastnými, abyste dělali věci, co vás baví a podělím se s vámi o to, co baví mě, co mi dělá radsot, jak trénuji, jak trávím volný čas, jak se o sebe starám, co mě baví nosit. Je to život, není to tréninková plán, to si řekněme hned na začátek.
Já dělám práci, která mě baví, jako trenérka můžu pomoct lidem k jejich cílům, můžu jim dát motivaci. Je samozřejmě na nich, jak s tím naloží, ale já jsem za tuhle moc(?) strašně šťastná. A proč psát blog, protože jsou myšlenky, které klientovi při tréninku nepředáte a já mám hroznou chuť se o ně podělit s tím, koho to bude zajímat.
Vítejte v mém světě!
xx A.
